Centrum Vědomí – Mgr. Marie Plochová Hlávková

astropsychologie, terapie, kraniosakrální biodynamika

Transformační krize – tranzity planety Uran – říjnová meduňka 18

Další z planet, která při tranzitu mnohdy koresponduje s transformační krizí, je planeta Uran. Uran symbolizuje projevy, které souvisí s náhlými nečekanými změnami v životě dotyčného, ale někdy i v životě lidí kolem. Přilétne většinou jako hurikán a rychle vymete z našeho života vše staré, přežilé a nefunkční. Funguje jako bomba, která rozmetá na kousky cokoliv, co již k našemu životu nepatří. Po jeho působení mnohdy nezůstane kámen na kameni, ale můžeme si být jisti, že budeme zase o něco volněji dýchat.
Tato planeta byla objevena v období několika let před Velkou francouzskou revolucí, jako kdyby tyto dějinné události ve Francii předznamenávala. Proto je také slavné revoluční heslo „volnost rovnost bratrství“ s touto planetou úzce spojováno a nutno říci, že Uran opravdu cílevědomě pracuje na tom, aby se toto heslo v životech lidí naplňovalo co nejvíce. Proto člověk, který prožívá tranzit Urana přes výraznou osobní planetu je obvykle nějakým způsobem dotčen zmíněnými principy, a to tím více, čím méně je ve svém životě realizuje.
Uvedu příklad jedné mé klientky, která „volnost rovnost bratrství“ svým životem vůbec nenaplňovala. Žila v klasicky patriarchálním vztahu, kdy přijala za samozřejmost, že poskakuje kolem plotny, dětí, úklidu domácnosti a zároveň ještě chodí do práce, zatímco manžel chodí do práce a poté už nic nedělá, kromě svých koníčků a zájmů. Vůbec se nepozastavovala nad tím, že ona se doma nezastaví, zatímco manžel si celé odpoledne čte na gauči noviny, maximálně občas po velkém přemlouvání vymění žárovku nebo odveze auto do servisu. A již vůbec ji nepřekvapovalo, že mají s manželem oddělené účty a ona u něj musí škemrat každý měsíc o peníze na jídlo a energie, protože jinak by jí žádný příspěvek na chod domácnosti nedal. Zjednodušeně řečeno, tato klientka přijala jako normu naprosto nerovnoprávný a nesvobodný vztah, kdy žila v podřízeném služebném postavení a ani jí nenapadlo přemýšlet o tom, že by to bylo špatně.
Žena se zdravým ženským sebevědomím by na takto nerovnocenný vztah nikdy nepřistoupila a kdyby se začaly projevovat tyto patriarchální rysy, včas by vzala nohy na ramena. Nicméně tato klientka měla tak silně poškozené ženské sebevědomí, že byla vděčná i za to naprosté minimum přízně, které jí manžel občas, když měl náladu, dával, a všem ostatním nevhodným podmínkám se přizpůsobila v touze „udržet rodinu“.
Když se tedy na tuto situaci podíváme pohledem blížícího se Urana, musíme se chytit za hlavu. Ajajaj, říká si Uran, tato paní je velmi ztotožněná se svojí nerovnoprávnou pozicí a vůbec nechápe, že by to mohlo být jinak. Ach jo. Musím ji tedy otevřít oči….!
A ejhle, druhého dne si paní velmi silně vymkne kotník, stupeň poškození je velký, vazy jsou přetržené, a tak musí mít nohu v sádře a ležet v posteli. V rodině nastává naprostý kolaps. Manžel, který do této doby nehnul doma ani prstem, musí zajišťovat chod rodiny s dvěma malými dětmi, ale naprosto to nezvládá. Není schopný uvařit, uklidit, vyprat, odvést děti do školy a školky a dostává hysterické agresivní záchvaty, že to dělat nebude. Paní leží ochromená v posteli a je v šoku. Měla totiž iluzivní naivní představu, že se o ni a o děti manžel v kritické situaci postará. Žila v romantické představě, jak je manžel velký a silný muž, o kterého se může opřít. Nyní s hrůzou zjišťuje, že se o něj opřít nemůže, a co je ještě horší, že o ni a o děti ve skutečnosti nemá zájem. Jde mu pouze o jeho pohodlí a s dětmi ani s ní ve skutečnosti nemá žádný vztah. Děti po dvou dnech zcela odmítají jeho „péči“, nechtějí, aby je vodil do škol a tráví celé dny s matkou v posteli. Manžela vůbec nezajímá, jestli jeho manželka něco potřebuje, jestli má co jíst a pít a jenom otráveně vykonává její instrukce. Ostentativně dává najevo, jaká je to pro něj oběť, když musí dětem udělat večeři, protože to je přece „podřadná ženská práce“. Paní je otřesena a začíná si poprvé v životě uvědomovat, v jaké hrůze žije a přemýšlí o tom, zda to opravdu chce a zda to má zapotřebí.
Jenže v okamžiku, kdy se po několika pekelných týdnech kotník začne zlepšovat a paní již začíná opět úřadovat v domácnosti, vše se pomalinku vrací do starých kolejí. V paní sice zůstává stopa pochybnosti o jejím manželství, ale je šťastná, že je zdravá a dává nadšeně do pořádku ten neskutečný nepořádek, který doma vzniknul.
A tak Uran zase hledí dolů a drbe se na hlavě. Hm…., musím asi přitvrdit.
Jednoho dne tedy  přichází paní s dětmi domů a místo jejich malého činžovního domu vidí pouhé doutnající spáleniště, všude kolem hasičské vozy a zoufalí sousedé. Zjednodušeně řečeno, přišli o všechno. Pojistku neměli, protože ji měl kdysi uzavřít manžel, ale ten se na to vykašlal. Jediné, co jim zbylo, byly peníze, které si šetřil manžel tím, že nepřispíval na domácnost a téměř celou výplatu si již několik let schovával na účtu. Jenže tyto peníze manžel odmítnul poskytnout, protože jsou to přece „jeho“ peníze a nutil manželku, ať si na nové zařízení bytu vezme půjčku a ať na sebe napíše pronájem nového nájemního bytu.
V tento moment se klientka zhroutila a dostala se na naprosté dno. Všechny iluze se definitivně rozpadly. Ale naštěstí nešla skočit z mostu, ale nastoupila do terapie. Tím začala její cesta k vymanění se z těchto nesvobodných a nerovnoprávných životních podmínek, na jejímž konci se z ní stala šťastná rozvedená žena, která sice stále žila v nájemním bytě, ale s novým partnerem, který měl o ni opravdu zájem, a světe div se, měl zájem i o její děti a měl s nimi lepší vztah, než jejich biologický otec. To, že sdíleli společný účet a nový manžel úměrně k velikosti svého platu platil nejen jejich životní náklady, ale i všechny jejich společné volnočasové aktivity, že vařili společně a měli rovnocenně rozdělené domácí práce, je pak již jen samozřejmost nesená heslem „volnost rovnost bratrství“.
Tato cesta k osvobození však trvala klientce několik let a vedla přes uvědomění si hlubších příčin toho, proč neměla rozvinuté své ženské sebevědomí, proč si našla tak nevhodného partnera a snášela špatné podmínky. Odkryly jsme despotické patriarchální modely v její původní rodině, kde paradoxně dominovala sebestředná autoritativní matka, a otec byl jen závislý „podpantoflák“, který udělal otrocky to, co na něj ona vyštěkla. Díky špatnému vztahu s matkou, která ji jen komandovala a ponižovala, si klientka nemohla vytvořit zdravé ženské sebevědomí a „útěk“ do manželství s prvním mužem, který o ni zavadil, se jevil jako vysvobození. Ale bylo to bohužel, jak už to v těchto případech bývá, pouze z deště pod okap. Manžel jí přehrával model z původní rodiny, ale v opačném gardu.
Díky práci na sobě si klientka začala postupně uvědomovat a prociťovat všechny tyto souvislosti, léčila své vnitřní zašlapané dítě a svou vnitřní ženu, až se nakonec natolik osvobodila, že již déle nesnesla být v područí svého despotického manžela a rozvedla se. A Uran si spokojeně zamnul ruce a zatleskal jí. Dobrá práce!
Toto byla tedy ukázka, jak vypadají nečekané životní okolnosti, které nám může hodit do cesty Uran. Zpočátku se to jeví děsivě, katastrofálně, ale to jen proto, aby námi protřepal a řekl: „Člověče, prober se! Takhle už dál nemůžeš žít! Tohle je příliš nesvobodné, příliš svazující, příliš nerovnocenné, málo partnerské! Je potřeba v tvém životě něco změnit!“. A když člověk vyslyší to volání již v zárodku, nemusí se často dít ani žádné vnější dramatické události. Kdo udělá změnu dobrovolně, na toho Uran nepustí svůj uragán a tajfun, na toho nehodí svou bombu. Není to potřeba.
Dnešním povídáním o tranzitech Urana chci uzavřít tuto astrologickou sérii související s transformační krizí. Jak vidno, každá z tranzitující planet přináší jinou formu možné proměny, má jiné nástroje, jak nás chce posunout dál. Pokud se životnímu vývoji nebudeme bránit, ale budeme s ním spolupracovat a snažit se naslouchat jeho signálům, budou nám tranzity respektive transformační krize vždy ku prospěchu. V dalším čísle Meduňky si shrneme celé toto velké téma týkající se transformačních krizí a rozloučíme se s ním.

Mgr. Marie Plochová Hlávková, Ph.D.

Comments are closed.