Centrum Vědomí – Mgr. Marie Plochová Hlávková

astropsychologie, terapie, kraniosakrální biodynamika

Transformační krize – přechozená transformační krize – březnová Meduňka 18

V dnešním dílu seriálu se podíváme na zoubek tématu, které je téměř neznámé, respektive málokde zpracované. Souvisí s tzv. „přechozenou transformační krizí“, jak jsem tento fenomén nazvala na základě zkušenosti s některými klienty. Stávalo se mi totiž, že mne vyhledal klient, který vykazoval všechny znaky silné a dlouhotrvající transformační krize, nicméně z pohledu jeho horoskopu, tranzitů a dalších astrologických metod zde nebyl žádný indikátor, který by ukazoval na probíhající transformační krizi. Vše působilo záhadně a nejasně. Až do okamžiku, než jsme se podívali do jeho hlubší minulosti….
Uvedu jeden konkrétní příklad klientky, která mne vyhledala před několika lety s tím, že si připadá jako mrtvá. Seděla přede mnou a smutně, bez energie mi popisovala, že si připadá jako v temném tunelu, ale na konci nevidí žádné světlo. Všude je tma, mrtvo, bez života, necítí radost, ale ani bolest, jen tupě rezignovaně funguje. Kdysi vnímala radost a život, ale postupně se to vytratilo a již mnoho let se nachází v takovémhle pochmurném neměnném depresivním stavu, z něhož nenachází cestu ani díky užívání antidepresiv, ani pomocí různých odblokovávacích terapeutických metod. Nefunguje nic, leží na ní temná deka, a to již zhruba 5 let. Žije v klidném vyrovnaném manželství s mužem, s nímž chodila i na střední školu, velmi dobře se znají, doplňují se a jsou výborní parťáci. Dcera studuje vysokou školu. Co se týče zaměstnání, pracuje se své vysněné práci, jako tlumočnice a překladatelka, práce je různorodá a baví jí. Respektive, nyní ji nebaví nic, ale pořád tuto práci považuje pro sebe za nejlepší možnou.
Při pohledu do horoskopu jsme v aktuální situaci nenašli žádný významný probíhající tranzit pomalé planety, a ani jiný ukazatel transformační krize. Nenašli jsme žádný významný tranzit nebo jiný ukazatel ani v období před pěti-sedmi lety. Dívám se smutně na klientku a nevím, co jí mám říci.
„Nevidím ve vašem horoskopu žádný spouštěcí mechanismus, žádný moment, který obvykle ukazuje na transformační krizi a potřebu proměny. Ale všechny příznaky, které popisujete, na mne působí jako volání vaší duše po proměně. Nestalo se před těmi pěti – sedmi lety něco významného ve vašem životě, nějaká událost, šok, změna, neobvyklá situace v rodině…..?“
„Ne, nic zásadního se nestalo. Žijeme pohodový život, dcera ještě byla v té době na gymplu, s manželem vše v pořádku, žádné problémy.“
Zkoumáme tedy dále, zdali klientka žije svůj život podle svého pravého potenciálu v horoskopu, zdali není vychýlená ze svých energií, zdali nevytěsnila nějaké trauma z dětství, což bývají časté důvody transformační krize. Ovšem ať pátráme jak pátráme, stále se neobjevuje žádné světélko v tmách. Připadám si s klientkou trochu jako ona sama, všude je tma a nikde žádná stopa. Ale někde tam v hloubce přece musí být vodítko. Je mi jasné, že v životě klientky musel nastat nějaký zádrhel, který ji oddělil sama od sebe. Uzel, který ji vzdálil od její duše. Jenže klientka sama si pravděpodobně neuvědomuje, nebo z nějakého důvodu nemůže uvědomovat, co se jí stalo. Zřejmě to bylo hodně bolestné.
„Pamatujete si, kdy jste naposledy cítila velkou bolest?“
Klientce přejede po tváři krátký záškub a překvapeně na mě hledí.
„Ani nevím…“
„Co se s vámi teď děje?“
„Trochu mě píchlo u srdce.“
„Co se děje s tím srdcem? Jak to srdce teď vypadá?“
„Jakoby se zachvělo…. Je celé černé a objevila se s v něm taková rudá prasklina,“ klientka je sama překvapena, co z ní vylézá.
„To je zajímavé, ptala jsem se vás, kdy naposledy jste cítila velkou bolest, a píchlo vás u srdce, zachvělo se, ukázalo se, že je celé černé a objevila se v něm prasklina. Vypadá to, že vaše srdce si v sobě nějakou bolest nese, že?“
Klientka se najednou tváří, jakoby v ní probíhal nějaký obrovský výbuch. Pokouší se zadržet emoce, ale jedou jako lavina. Ze sekundy na sekundu propuká v hlasitý pláč, chytá se za tvář a hroutí se do křesla. Slzy z ní doslova tryskají.
Když přejde největší nával emocí, začne mi klientka překvapeně vyprávět, co se jí najednou vynořilo. Kdysi dávno to zcela vytěsnila, aby mohla žít dále. Asi před dvanácti lety se zamilovala do svého kolegy z překladatelské agentury. Byla to vzájemná a velmi silná láska. Klientka však měla ráda svého manžela, s nímž byli vždy nejlepší přátelé. Teprve v kontaktu s kolegou si ale uvědomila, že jí s manželem něco chybí. Hluboký cit, rezonance, blízkost, niterné porozumění, vášeň. Nicméně manžela a dceru nedokázala opustit, prostě to nešlo. Dcera byla z jejího pohledu ještě moc malá a manželovi to prostě nedokázala udělat, protože to byl tak hodný člověk. Po krátké citové i erotické epizodě s kolegou tento milenecký vztah ukončila, i když jí to doslova trhalo srdce. Bolest byla tak strašná, že nemohla jíst, spát, pracovat. Rvalo jí to na kusy, stále na kolegu musela myslet a umírala žalem, že se s ním už nemůže – nechce vídat. Vše nakonec vyřešila tím, že zapojila svou enormně silnou vůli, přepnula do „funkčního modu“, našla si práci v jiné agentuře, aby se s kolegou nemusela fyzicky vídat, a rozhodla se, že bude spokojená. Jenomže si neuvědomila, že tímto krokem symbolicky pohřbívá svoje srdce.
Ze začátku to šlapalo dobře, inspirovala se afirmačními metodami a každý den si sugerovala, jak je šťastná. A její silný rozum tomu uvěřil, protože měla přece skvělou rodinu, báječného manžela, dceru, dovolené v zahraničí, výborné přítelkyně, krásný byt, dobré jídlo a pití….. Zdánlivě jí nic nechybělo. Ale srdce začalo postupně chřadnout, černalo, smutnělo, nedalo se oklamat. Na hluboké úrovni umírala, protože se zcela odpojila od svých emocí, aby mohla fungovat. Po zhruba sedmi letech od ukončení vztahu s kolegou se vnitřní smrt nedala již ničím zakrýt a provalila se i navenek. Hluboká permanentní deprese. Jenže klientka byla od sebe již tak odpojená, že jí vůbec nedošla souvislost, na kolegu totiž silou vůle již téměř zapomněla, vytěsnila ze svého života jakékoliv myšlenky na něj. Nechápala tedy, co se děje.
Z astrologického pohledu tyto informace teprve začaly dávat smysl. Ukázalo se totiž, že před dvanácti lety tranzitoval klientce Pluto přes Venuši. Transformační krize tedy vrcholila v době, kdy se zamilovala do kolegy. Proměna se měla týkat jejího vztahového života a větší pravdivosti v něm. S manželem žila z jiných důvodů než s pravé lásky a byl to bohužel falešný vztah. Byl postavený možná na velkém přátelství, ale ne na pravých milostných důvodech, a to není trvale udržitelné. I proto přišel ke klientce Pluto, aby ji upozornil, že by měla tyto věci přehodnotit a začít žít více autentický vztahový život. Pluto jí ukázal, jak může vypadat pravá zamilovanost, pravá láska, pravý sex, pravá vztahová rezonance. A tlačil ji k tomu, aby nějakým způsobem začala doopravdy žít své venušiné – milenecké energie. Nemuselo se jednat přímo o rozchod s manželem, ale nutně o nějakou formu zásadní přestrukturace jejího dosavadního vztahového fungování. To však klientka neudělala. Naopak, lekla se této výzvy a schovala se ještě hlouběji do falešného vztahu. Nic na fungování s manželem nezměnila a ještě si namlouvala, jaké je to báječné.
Tento útěk od neuskutečněné proměny jí však Pluto nedaroval. Před Plutonickou proměnou a transformační krizí tohoto typu není možné utéci. Buď se člověk dobrovolně nebo nedobrovolně promění, nebo jej Pluto, vládce podsvětí, stáhne do své říše mrtvých. Kdo se nepoddá volání Pluta, stane se z něj chodící mrtvola. Bylo jasné, že se klientka pokusila svou proměnu „přechodit“, ale ta ji doběhla o mnoho let dále.
Když jsme příběh takto rozkryli, klientce se hodně ulevilo. Mohla si po dlouhých dvanácti letech přiznat své city, nesmírnou bolest, kterou tak dlouho potlačovala, a touhu, která v ní stále byla. Emoce se vyvalily a ona si slíbila, že je už nebude potlačovat. Odcházela ten den a najednou měla pocit, že se na konci tunelu už zase nějaké světélko blýská. Začala se spojovat zpátky sama se sebou. Byl to jenom začátek její dlouhé vztahové transformace, ale rozhodla se, že tentokrát z ní už neuteče.
Milí čtenáři, toto byl jeden příklad za všechny, jak může vypadat přechozená transformační krize. Naštěstí je v těchto případech většinou možné proměnu dodatečně dokončit, byť třeba s jinými aktéry a v jiné životní scenérii. Nicméně vždy jde o proměnu naší vnitřní reality, o to, abychom se stali více sami sebou a nežili falešné životy a falešné vztahy. V příštím dílu seriálu o transformačních krizích si budeme povídat o úskalích diagnostiky transformačních krizí.

Comments are closed.