Centrum Vědomí – Mgr. Marie Plochová Hlávková

astropsychologie, terapie, kraniosakrální biodynamika

Astroporadna – srpnová Meduňka 2014

Dotaz čtenářky Jany:
Neznám vedle sebe člověka, který byl tak navázaný na maminku, který by měl takový strach, že nebude mít maminku vedle sebe, jako já. Nemyslím, že bych byla rozmazlovaná, jen jsem chtěla dělat rodičům radost a plnit, co si přáli. Můj problém je, že si myslím, že jsem své strachy “navěsila” i na svoji dceru  a že když své strachy odblokuji v sobě, mohu pomoci i jí.
Moji rodiče jsou spolu 57 let, hodně se hádají, snad to je tím, že se nenaučili dělat některé věci spolu a společně se chystat na důchod. Myslím, že taťka byl v tomto vztahu velmi sobecký a hodně toho leželo na mamce. Ale přesto vím, že se mají rádi. A můj problém? Neskutečně patologický vztah k mamince. Strach, že mě opustí, ještě v 19 letech po nástupu do práce 100 km od svých rodičů jsem plakala po mamince. Za 2 měsíce se tento stav zlomil, strachy ale zůstaly a nakumulovaly se před 11 lety. Úzkostně-depresivní stav. Zvládla jsem to za pomoci své sestry a švagra, díky tomuto stavu se dostal i můj vztah s manželem do jiných dimenzí – jsme rádi spolu a máme se rádi. Víte, já se domnívám, že jsem přenesla své strachy i na svoji dcerku, s kterou se hledáme, tak jak já s mamkou. Přála bych si, aby se vyčistilo to “něco” co je mezi mnou , mamkou a dcerkou.
Čtenářka Jana se narodila 25.4.1958 v 10,50 v Havlíčkově Brodě

Odpověď astropsycholožky:

Milá paní Jano, správně se pokoušíte zpracovat své vlastní úzkosti a zranění s matkou, aby se posunul i vztah k vaší dceři. Z vašeho dopisu již na první pohled vykukuje několik věcí, které by s vašimi úzkostmi mohly souviset. Kupříkladu již výrok „jen jsem chtěla dělat rodičům radost a plnit, co si přáli“ ukazuje jasně, na čem zřejmě byly postavené vztahy ve vaší rodině. Přijetí, lásku a bezpečí jste mohla získat jen když jste plnila, co si rodiče přáli a když jste jim dělala radost? Tomu se ovšem říká „podmíněná láska“ a tento způsob vztahu vždy bohužel ukazuje na menší nebo větší formu nepřijetí dítěte. Když je dítě nepřijaté a tím pádem nenasycené láskou, péčí a pocitem bezpečí, o to více po těchto zážitcích touží a stává se na nich závislé. Výsledkem je dospělý člověk, který má velké úzkosti ze zdravé separace od rodičů, neboť v hloubi duše je to stále malé ustrašené dítě. Kdysi jsem četla vědeckou studii, která popisovala skutečnost, že děti citově nasycené a saturované bezpodmínečným přijetím a empatií rodičů v mládí, jsou schopny velmi jednoduše „vylétnout z hnízda“ a zdravě se osamostatnit, zatímco děti z disfunkčních rodin, jejichž potřeby nebyly vnímány a jež nedostávaly potřebnou lásku, nejsou schopny se v dospělosti vnitřně nebo vnějšně od rodičů oddělit, protože jsou citově podvyživené, nejisté a mají v sobě podvědomou touhu si tento deficit od rodičů i v dospělosti dosytit. Tato neschopnost se osamostatnit však nemusí mít tak okatou podobu jako ve vašem případě, paní Jano, ale může být třeba skryta za více nenápadnou závislost na rodiči, nebo naopak za alkoholismus, problémy s drogami, za nezdravé podléhání autoritám či propadnutí nějaké skupině lidí, partě, atd..
Ve vašem horoskopu je tento problém naznačen na více místech. Především se ukazuje, že máte obě ženské planety, Lunu i Venuši, ve vodních znameních (Luna v Raku, Venuše v Rybách), což je aspekt obrovské citlivosti, jemnosti, něžnosti, mazlivosti a touhy po prožití i předávání lásky a blízkosti. Bohužel obě tyto planety jsou nějakým způsobem „skříplé“, takže vše nasvědčuje tomu, že dostávání těchto láskyplných citů bylo ve vašem dětství něčím brzděno nebo částečně znemožňováno. Z toho pochopitelně pramení citová frustrace, kterou jste asi v rodině v nějaké podobě zakoušela, byť si to třeba naplno nemusíte uvědomovat. Mohlo se kupříkladu jednat o matku, která své projevy citů měla skryté a neukazovala je, či o celkově narušenou citovou atmosféru v rodině, kde chyběly projevy blízkosti a vzájemné důvěry, atd..
Pokud rozebereme podrobněji konstelaci s Lunou, která se nachází v Raku ve 12.domě, toto postavení dle mých zkušeností vypovídá o generačně ukrytých a nepoužívaných emocích, smyslu pro rodinnou pospolitost a teplo rodinného krbu. Planety nacházející se ve 12. domě považuji symbolicky za utopené na dně oceánu a člověk s tímto postavením musí obvykle vyvinout velké vnitřní úsilí, ponořit se do svého či rodinného nevědomí a otevřít mnoho třináctých komnat, aby tyto kvality objevil a vyzdvihl nad hladinu. Jedná se o meditační nebo terapeutickou práci (12.dům ) a uvědomění, že se zde dotýkáme nezpracovaných rodinných témat a bolestí skrytých rodiči nebo prarodiči před našimi zraky. Přitom je dobré si uvědomit, že schopnost vytvářet blízkost a dávat i dostávat bezpodmínečnou lásku je vaší rodinnou kvalitou, ale musíte to být zřejmě vy a vaše dcera, které se to začnete znovu učit, prošlapávat zarostlé cestičky, abyste nakonec zjistily, že to ve vás vždy bylo.
Milá paní Jano, věřím tomu, že pokud si začnete zpracovávat svou dětskou citovou frustraci a nenasycenost, zlepší se jak vaše úzkosti, tak i vztah s dcerou. Láska prozáří váš život a vy přestanete mít strach. Držím palce.

Mgr. Marie Hlávková, Ph.D.

Comments are closed.