Centrum Vědomí – Mgr. Marie Hlávková

astropsychologie, terapie, kraniosakrální biodynamika

Astroporadna – červencová Meduňka 17

Dotaz čtenářky Jaroslavy:

Prosím o radu ohledně vztahu k mým rodičům. Jsem prvorozená dcera, údajně dítě plánované a chtěné, ale já to tak ve své duši necítím, hlavně ve vztahu k matce. U ní mám pocit, že svým narozením jsem ji připravila o pozornost jejího manžela, mého otce. Rodiče se měli rádi a byli rodinně založení. Cítím však, že se mi nikdy od rodičů nedostalo tolik emocionální a duševní podpory, kterou jsem jako citlivý člověk potřebovala. Momentálně tím nedostatkem ve svém životě trpím a projevuje se to v různých oblastech – lidem nedůvěřuji, ze společnosti jiných lidí mám často strach, radši jsem sama, mám nízké sebevědomí a často se nedokážu správnými slovy ubránit. Tuto situaci umocňuje fakt, že jsem od mého roka začala navštěvovat jesle, a protože jsem byla nemocná, ve třech letech jsem se ocitla sama bez rodičů v léčebném zařízení. Moje matka na mě téměř nikdy neměla čas, vždy pro ní byla přednější domácnost a všechno ostatní. Když jsem si s ní chtěla popovídat, odbyla mě. Cítila jsem se sama, bez nikoho, kdy by mi dokázal poskytnout potřebnou oporu. Otec byl přístupnější, snažil se nám s bratrem věnovat, ale kvůli zdravotním problémům bratra se pozornost přenesla jen na něj a já byla jakoby bez obou rodičů. Nyní je mezi mými rodiči a mnou velký odstup a já si kladu otázku: kde se stala chyba, kde to vězí a co se vlastně mezi mnou a rodiči stalo? Nekřivdím svým rodičům? Nejsem moc přecitlivělá a nevysvětluji si ty věci špatně? Měla bych to brát s nadhledem? Pochybuji o sobě i vlastních pocitech a dostávám se do začarovaného kruhu, ze kterého neumím vyjít ven.

Čtenářka Jaroslava se narodila 20.06.1983 v Nových Zámcích, v 00:10 hod. po půlnoci.

Odpověď astropsycholožky:

Paní Jaroslavo, vidím, že máte tendenci pochybovat o svých pocitech a prožitcích. Ale nemusíte, jsou to vaše pocity a nikdo vám je nemůže sebrat, znevážit ani zpochybnit. Podle horoskopu máte Ascendent v Rybách, což je symbol velké citlivosti a senzitivity, touhy po lásce a empatickém zdravém pochopení. Toto jste ovšem očividně ve svém dětství nezažila. Ascendent v Rybách je velmi specifický v tom, že pokud nedochází v dětství k empatickému vnímání a potvrzování potřeb a pocitů dítěte, v dospělosti má dotyčný člověk tendenci své pocity upozaďovat a soustředit se více na druhé, než na sebe. Velmi těžko pak hledá cestu ke svému zdravému „Já“ a má problém se přirozeně prosazovat a ukazovat mezi lidmi.

Podle toho, co píšete, paní Jaroslavo, jste to jako citlivá Ryba měla velmi těžké, zažila jste hodně nelásky, nikdo s vámi jako s dítětem nevytvářel zdravý vztah, byla jste hodně sama, bez opory. Obě vaše ženské planety v horoskopu jsou silně poškozené a tudíž se patrně hlavní problém odehrával v ženské linii vaší rodiny. Konstelace Luna/Saturn/Pluto ukazuje na velmi silnou citovou deprivaci a nenasycenost ze strany matky, kdy matka nejenom, že byla nedostupná a chladná (Luna/Saturn), ale mohla na vás působit i destruktivně, ve smyslu ponižování a shazování vašich pocitů a potřeb, devalvace vaší osobnosti (Luna/Pluto). Dítě v kontaktu s takovouto matkou může mít pocit, že jej matka chce spíše zničit. Většinou takto destruktivní mateřský aspekt vzniká historicky v rodině tím, že sama matka nezažila u svých rodičů pravou lásku, možná byla sama nechtěné dítě, možná zažila vliv jednoho z rodičů, který ji spíše drtil, než miloval. Posléze tedy nedokáže svému dítěti dát lásku a přenáší na něj negativní emoce, které sama zažívala jako dítě.

Zde se dostáváme k psychickému úkazu, s nímž se často u klientů setkávám, a to je tzv. „částečná nechtěnost“. Částečně nechtěné je dítě, které může být rodiči oficiálně i chtěné a plánované, nicméně rodiče se k němu tak nechovají, zanedbávají jej, nevnímají jeho pocity a potřeby, chovají se k němu negativně, odkládají jej, atd.. Často se ukáže, že tito rodiče měli dítě proto, „že se to očekávalo“, ale ne proto, že by to sami z hloubi duše opravdu chtěli. Proto často nejsou schopni si s dítětem vybudovat zdravý rodičovský vztah jak v prenatálním období, tak po narození, a dítě objektivně citově strádá.

Paní Jaroslavo, je jasné, že si v sobě nesete hluboké rány ze vztahu s rodiči a je na místě si je začít léčit. Nedoporučuji v první fázi terapie tyto skutečnosti rozebírat se samotnými rodiči, neboť by se mohlo stát, že vše popřou, toho špatného udělají z vás a vy budete ztraumatizovaná ještě víc. Nicméně doporučuji si vaši velkou dětskou nenasycenost léčit s dobrým terapeutem. Je pochopitelné, že je mezi vámi s rodiči odstup, neboť vaši rodiče si s vámi nikdy nevybudovali zdravý vztah. To je ale jejich odpovědnost, jejich chyba. Nesnažte se z nich tedy vymámit dobrý vztah, vždyť toho možná ani nejsou schopni, ale zaměřte se na sebe. Vy jste teď ta důležitá, vaše pocity a potřeby jsou podstatné, zkoušejte se orientovat na své zdravé Já. Věřím tomu, že když začnete sama sobě dávat více lásky a podpory, budete k sobě více zdravě soucitná a chápající, posléze se osmělíte, zlepší se vám sebevědomí a váš život se celkově lépe rozeběhne. Držím vám palce.

Mgr. Marie Hlávková, Ph.D.

 

 

Comments are closed.